Rozhovor: Senzorické hraní je eso v rukávu pro období adaptace
Jak jste se k senzorickému hraní dostala?
Mám za sebou mnoho let doučování, vedení kroužků a výuky na střední i vysoké škole. Když se narodila dcera, chtěla jsem zužitkovat získané informace a připravovala pro ni nejrůznější aktivity. V té době jsem ještě netušila, že se celá oblast nazývá senzorické hraní. Když jsem později začala pátrat, všechno to do sebe zapadlo.
Senzorické hraní je skvělým nástrojem pro odbourání přebytečného stresu.
V čem podle vás spočívá síla smyslového hraní a proč má tak zásadní vliv na vývoj dětí v předškolním věku?
Největší devízou je jeho přirozenost. Senzorické hraní je už odpradávna běžnou součástí způsobu, jakým dítě objevuje svět. Je to takový most mezi vnějším světem a vnitřním prožíváním. Pokud budeme vhodným a cíleným způsobem nabízet senzorické aktivity přiměřené věku a dovednostem dítěte, poskytujeme mu kvalitní základ v oblasti emoční stability, kognitivních dovedností, motorických zkušeností a také sociálních interakcí.
Máte zkušenost, že senzorické hraní pomáhá dětem více se zapojit do kolektivu?
Ano, senzorické hraní je skvělým nástrojem pro odbourání přebytečného stresu, který dítě při vstupu do kolektivu může zažívat. Při těchto aktivitách se dítě přirozeně soustředí na činnost a zároveň není tlačeno k verbálnímu kontaktu. Zapojení do skupiny tak může proběhnout zcela spontánně a v tempu, které si dítě samo zvolí.
Proces navazování sociálních kontaktů navíc mnohdy nezačíná mezi dětmi, ale skrze osobu pedagoga. Senzorická hra, doplněná o vhodného průvodce, může dítěti pomoci nejen zpracovat emoce, ale navázat první kontakty a cítit se ve skupině bezpečně a jistě. Ve své praxi ráda využívám maňáska, který mi pomáhá překonat počáteční bariéru.
Hodí se na období adaptace na školku? Jaké aktivity byste doporučila?
Pro začátek školkové docházky je senzorické hraní takovým esem v rukávu. Pokud přijde dítě, které je velmi plačtivé, senzorické aktivity dokážou zmírnit jeho stres a zaměřit jeho pozornost na něco jiného než odloučení od rodičů. Skvělé je dosáhnout stavu flow, kdy je dítě aktivitou zcela pohlceno.
Obecně bychom měli dětem, u kterých neznáme jejich reakce na smyslové podněty ani jejich preference, nabízet obvykle dobře snášené materiály. Sázkou na jistotu je světlo nebo voda.
Tip na aktivitu: Světelný rybníček
Z pěnovky vystřihneme obrysy ryb a přilepíme na ně zalaminované značky dětí. Pozor na správný způsob laminování s dostatečně velkým okrajem, aby voda obrázek neponičila. Do průhledného boxu vložíme LED světýlka vhodná do vody. Pokud máme k dispozici pouze klasická, box podložíme a světýlka umístíme do mezery pod ním. Do boxu nalijeme vodu obarvenou modrým potravinářským barvivem. Přidáme rybičky se značkami, případně kamínky, mušličky atd. Připravíme také ručník a pomůcky na práci s vodou (sítko, naběračka, mističky). Děti mají za úkol vylovit z rybníčku rybu se svou značkou.
Můžete uvést příklad další aktivity, která kromě smyslů rozvíjí i emoční inteligenci?
Jako příklad uvedu hněv a jeho zvládání. Aktivitu jsem ladila do červené barvy, která symbolizuje sílu, napětí a intenzivní prožívání. Použila jsem maňáska zosobňujícího emoci hněv, červený kinetický písek, blesky z chlupatých drátků, magnetickou tyčku, rozkládací míček a dřevěné kostky s barevnými sklíčky.
Nejprve dětem skrz maňáska představím příběh hněvu: Když se rozzlobím, mám pocit, že bych mohl dupat jako slon. Zkus taky dupnout co nejsilněji. Nebo zatni pěsti a vydechni – pomůže ti to? Jak jinak můžeme vztek projevit, aby se nám ulevilo?
Pak dám dětem za úkol vyndávat blesky z misky pomocí magnetické tyčky. Nebo jim nabídnu dřevěné kostky, aby se podívaly na svět kolem sebe přes barevná sklíčka a u toho si povídaly o zvládání hněvu. Nechybí ani nácvik uklidňujícího dýchání pomocí rozkládacího míčku.
Poradíte, jak propojit senzorické hraní a rozvoj řeči?
Obě tyto oblasti staví na prožitku, vnímání a aktivním zapojení dítěte, proto je jejich propojení zcela přirozené. Pokud se dítě do aktivity ponoří, má potřebu sdílet své prožitky a snaží se zapojovat řeč naprosto spontánně. Kromě motivace k mluvení můžeme některé aktivity cíleně zaměřit na procvičování dechu, posilování oromotoriky nebo rozvoj slovní zásoby.
Tip na aktivitu: Zažeň slepičky do kurníku
Na barevná peříčka přilepíme papírové hlavičky s očima a zobáčkem. Kartonovou krabici pomalujeme jako kurník a vyřízneme otvor jako dvířka. Kurník postavíme na tác, rozsypeme před něj zrníčka a přidáme peříčkové slepičky. Úkolem dětí je pomocí brčka foukat do slepičky a dostat ji až do kurníku. Můžeme také přidat mističku, do které děti přesypávají zrní.
Které pomůcky nebo materiály považujete za základní výbavu pro senzorické hraní?
Pokud se senzorickým hraním začínáme, je vhodné využívat známé podněty. Naučíme se s nimi snadněji pracovat a dítě není vystaveno tolika novým podnětům, jen je využívá novým způsobem.
Určitě je fajn mít po ruce plastový box, tác s vyšším okrajem nebo třeba misku pod květináč. Potom také různé běžné nástroje jako lžíce, naběračky, sítka, cedníky, misky. A dále dostupné materiály jako voda, přírodniny a základní kuchyňské suroviny (mouka, krupice, strouhanka, rýže, luštěniny, puding, želatina, chia semínka, tapioka).
Na tomto místě bych chtěla důrazně varovat před fazolemi. Některé druhy jsou v syrovém stavu jedovaté a pokud to nemáme bezpečně nastudováno, jejich používání bych se zcela vyhnula.
Jak využít senzorické aktivity jako vzdělávací nástroj a začlenit je do běžného dne ve školce?
V běžném režimu školky je vhodné zařazovat aktivity jako doplnění dalších činností. Například v ranním kruhu poslat senzorickou láhev či senzorický pytlík na dané téma týdne. Další možností jsou stanoviště v centrech aktivit nebo relaxační koutek s prvky Snoezelenu (polštáře, světýlka, vodní lampa).
Je dobré mít na paměti, že senzorické aktivity nemusí probíhat pouze staticky. Mohou stimulovat také hrubou motoriku, propriocepci a vestibulární systém. To může být třeba převážení sena nebo spadaného listí v zahradním kolečku.
Jak pro senzorické hraní nadchnout celý kolektiv učitelek a vybudovat prostředí, kde jsou tyto aktivity přirozenou součástí dne?
Tady je velmi důležité, aby nebylo chápáno pouze jako „další věc navíc“. Nejedná se o žádný blok do běžného režimu školky, ale o způsob myšlení. Senzorické hraní se stane přirozenou součástí dne, pokud začneme vnímat jeho smysl, efektivitu a přirozené přínosy. Pak stačí drobné úpravy aktivit, které již s dětmi běžně děláme.
Začala bych umístěním připraveného senzorického boxu do třídy. Klidně může obsahovat jen kinetický písek a bábovičky. Tak s dětmi aktivitu vyzkoušíme a pozorujeme jejich zaujetí. Na to bych navázala praktickým workshopem, který prohloubí potřebné teoretické poznatky. Ve školce dále může být dostupný sborník aktivit, který postupně tvoříme a který nám usnadní budoucí hledání námětů.
Co byste vzkázala kolegyním, které mají pocit, že senzorické aktivity jsou sice fajn, ale náročné na přípravu a realizaci?
Ráda říkám, že dětem nezáleží na dokonalosti, záleží jim na času stráveném s vámi. Pokud do aktivity člověk přidá sebe, je nepodstatné, jestli je rýže zelená, fialová nebo klasicky bílá.
Držím nám všem palce při přípravách aktivit a přeji mnoho dětského úžasu a smíchu.
Děkuji za rozhovor.
29. 7. 2025 | Martina Zatloukalová
