Poprvé ve školce: Pomozte dětem zvládnout adaptaci

Citlivá adaptace na školku

---

První fázi adaptace zahajte hned na jaře. Zjistěte jak na to v našem článku
Jak nastartovat úspěšnou adaptaci na MŠ už při zápisu.

---

Dopřejte dětem čas na zvykání. Spousta rodičů má představu, že dítě od počátku vydrží ve školce celý den. Pokud je to možné, doporučte jim, aby na dítě netlačili, respektovali jeho potřeby a dobu pobytu ve školce prodlužovali postupně podle stupně socializace dítěte.

Vaším hlavním úkolem je vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se děti cítí vítané a přijímané takové, jaké jsou. Potřebujete si získat jejich důvěru, aby chodily do školky rády a byly spokojené. Během adaptace buďte v kontaktu s rodiči. Předávejte si informace, pokuste se poznat dítě i rodinu, zajímejte se, jak se dítě v tomto období projevuje doma.
 

Maminka ve školce?

Přítomnost rodičů při adaptaci je velkým tématem. Učitelé mají často obavy, že s maminkou za zády je dítě úzkostnější, adaptace se prodlužuje a navíc tím trpí ostatní děti.

Na druhou stranu, podle RVP PV má rodič právo aktivně se podílet na adaptačním procesu, mít přístup za svým dítětem do třídy a účastnit se jeho činností. Je tedy na učiteli, aby rodiče citlivě provázel a umožnil jim být s dítětem, ale zároveň jemně korigoval délku jejich přítomnosti.
 

TIP: Můžete zkusit nastavit pravidlo, že si dítě od rodiče přeberete hned u dveří. Tím dáte jasný signál, že od této chvíle se o dítě stará školka. Může se dítěti okamžitě věnovat, odvést jeho pozornost a zapojit ho do činností nebo mezi kamarády.

 
Rodiče, kteří se školkou nemají předchozí zkušenost, mohou být z adaptace sami dost vyplašení. Mějte pro ně pochopení a snažte se jim dodat jistotu. Pošlete jim třeba během dne fotografii jejich spokojeného dítěte a ujistěte je, že je všechno v pořádku.

---

Podívejte se na video Jak se vyhnout zbytečné komunikaci s rodiči ve školce? a zjistěte, s čím vám Twigsee může pomoci.

---

Spaní po obědě?

O tom, kdy je vhodné, aby dítě ve školce zůstalo i na odpolední spaní, ideálně rozhoduje pedagog. Důvod je jednoduchý – právě vy vidíte, jak se dítě cítí, zda se už zvládlo zadaptovat a jestli je připravené na delší pobyt bez rodičů.

Proto je velmi důležité vysvětlit rodičům, aby alespoň v prvním týdnu vyzvedávali dítě po obědě. Dítě si tak postupně zvykne na nové prostředí, kolektiv i denní režim, aniž by toho na něj bylo příliš najednou.

Pokud se adaptace uspěchá, dítě může začít školku vnímat negativně a ranní loučení se pak stává náročnějším pro všechny. Kratší pobyt v prvních dnech naopak ušetří nervy a pomůže dítěti získat pocit jistoty a bezpečí.
 

Kdy je dítě zadaptované?

Délka adaptace se může pohybovat od jednoho týdne až po několik měsíců – záleží na věku, povaze a psychickém vývoji dítěte.

Za zadaptované dítě můžete považovat takové, které zvládá běžný denní rytmus ve školce: ranní předávání, zapojení do činností ve třídě, společné stravování, přechody ven a zpět i usínání po obědě. Cítí se bezpečně, je klidné, nepláče steskem, hraje si, zkouší nové činnosti a pokouší se navazovat kontakty s ostatními dětmi.

Naopak známkou neukončené adaptace je, když dítě při přechodech mezi činnostmi (například při přechodu přes šatnu) propukne v pláč, protože si v tu chvíli znovu vzpomene na maminku.

Pokud dítě všechny běžné situace ve školce zvládá bez nadměrného stresu, můžete si pogratulovat – adaptace je u konce, zvládli jste to.

 

Osvědčené fígle pro pedagogy

1. Ranní posily

   Je-li to možné, zajistěte, aby ráno bylo ve třídě více personálu, který může děti i rodiče podpořit. Ideálně by dítě ráno přebírala vždy jedna a ta stejná učitelka, na kterou si postupně zvyká.

 

2. Předání dítěte

   Rodič má často větší strach než dítě a může na něj svůj stres přenášet. Dejte mu najevo pochopení (Je to těžké i pro vás, ale zvládneme to.) a přitom dbejte na to, aby loučení bylo krátké a jasné.

   Pokud je dítě u rodiče v náručí, vyzvěte rodiče, aby si spolu s vámi dřepl a dítě po vlastních nohách předal do vaší péče. Tento postup je pro dítě bezpečnější a méně stresující. Nebudete za zlou čarodějnici, která se mamince snaží dítě ukrást.

   Po převzetí dítěte se natočte tak, aby rodič nebyl v přímém zorném poli. Dítě se tak rychleji odpojí a soustředí na nové prostředí.

 

3. Laskavý přístup

   Připravte se na pláč a vzdor – to je v adaptačním období přirozené. Zachovejte klid a mějte pro dětské emoce uznání i pochopení. Mluvte klidně, abyste už jen tónem hlasu u dítěte nezvyšovali úzkost. Využívejte podpůrné doteky k jemnému uzemnění, například položení ruky na rameno nebo mezi lopatky. Dáte tak dítěti pocit jistoty, aniž byste se snažili nahradit mateřskou náruč hlazením, objímáním nebo nošením.

   Ve smíšené třídě požádejte starší děti, aby mladším pomohly rozkoukat se. Vytvořte dvojice, ve kterých každé nové dítě dostane staršího průvodce. Je to oboustranně výhodné: mladší se má na koho spolehnout, starší se učí empatii.

   Respektujte individuální potřeby dětí. Téměř vždy to jde nějak vymyslet ke spokojenosti všech.

   PŘÍKLAD: Dítě je plaché, nechce se s ostatními držet za ruku.

   ŘEŠENÍ: Zeptejte se, zda se dítě chce chytit za ruku. Pokud ne, při ranním kruhu se děti mohou chytit padáku, při hře mít mezi sebou plyšáka a na procházce držet plastový kroužek, provázek přátelství nebo žížalu Julii.

 

4. Dokola opakovat

   Pravidla a rutina dodávají jistotu a pocit bezpečí. Seznamte s nimi děti pomocí maňáska nebo krátké říkanky. S laskavou důsledností neustále připomínejte, kde co ve školce je, jak se ve školce (ne)chovat a jaká činnost bude následovat.

   Trpělivě utírejte slzy a opakujte, že rodiče přijdou. Do třídy pověste pomůcku s denním režimem a po každé skončené činnosti dávejte kartičky jednu po druhé dolů, dokud se nedostanete k obrázku mámy a táty.
    

   TIP: Manipulaci s kartičkami si zjednodušíte, pokud je zezadu opatříte suchým zipem nebo je připnete na magnetickou tabuli.

 

5. Prolomit ledy

   Oblečte tričko s motivem oblíbených pohádkových postaviček, ať máte o čem si povídat. Zásobte se bublifuky, nafukovacími balónky, modelínou a prstovými barvami, s těmi v začátcích užijete spoustu zábavy.

   Nesnažte se ale děti hned po příchodu do třídy zahltit podněty. Klidně s nimi chvíli jen tak pozorujte prostředí i ostatní děti a povídejte si o tom, co kdo dělá. Pak jim zkuste nějakou aktivitu nabídnout. Využijte informace z dotazníku, kde rodiče vyplnili, co má jejich dítě rádo, s čím si často hraje, jaké má oblíbené pohádky a písničky atd.

 

6. Společné aktivity

   Řízenou činnost zatím vynechejte nebo výrazně zkraťte, nejmenší děti udrží pozornost jen chvíli. Kromě hraní zařaďte říkadla, básničky s pohybem a klasické pohybové hry, třebaže je budete opakovat pořád dokola.

   Nezapomeňte si na každou činnost vyhradit dost času. Malé děti mají pomalejší tempo než předškoláci a se spoustou věcí budou potřebovat pomoci. Soustřeďte se na nácvik samoobsluhy, pokud to děti neumí z domova.

 

7. První měsíc bez procházek

   Dítě se nejprve musí zadaptovat v prostorách školky a na školní zahradě. Až když se zde cítí jistě, zvládne přechod i mimo areál.

 

Tipy pro rodiče

Dejte rodičům pár tipů, jak mohou svému dítěti pomoci, aby se cítilo jistější.

• Choďte ráno včas – ve spěchu se loučení zvládá hůř.
• Dodržujte sliby ohledně vyzvedávání – dítě pak má pocit jistoty a důvěry.
• Dejte dítěti záchytný bod – oblíbený plyšák nebo malý talisman dodá jistotu v novém prostředí.
• Nespěchejte na něj – každé dítě potřebuje jiný čas na zvykání.
• Počítejte i se slzičkami – jsou přirozené a nakonec pominou.
• Buďte klidní – vaše nálada se na dítě přenáší, proto mu zkuste dodat jistotu i úsměv.

 
Začátky jsou vždycky těžké. Tak pevné nervy a s úsměvem do toho. Uvidíte, že i z těch největších uplakánků se postupně stanou skvělí parťáci.

 

 

21. 8. 2023 | Martina Zatloukalová