Jak ve školce rozvíjet
socioemoční dovednosti dětí
Na začátku je velké batole, které se na pískovišti odmítá dělit o hračky. Stačí pár předškolních let, aby se z něj vyloupl kamarádský předškolák, co si umí hrát s ostatními. Jak tuhle proměnu podpořit?
Školková léta posunou děti v oblasti socioemočního vývoje pořádný kus dopředu. V kolektivu vrstevníků se postupně učí rozpoznávat své i cizí emoce, ovládat se a omezovat se, chovat se skromně a vyjadřovat vděk, brát ohledy na druhé, komunikovat a spolupracovat s ostatními.
Pod vaším laskavým, ale důsledným vedením se děti doslova mění před očima.

Proces socioemočního vývoje není vždycky jednoduchý. Proto jsme sepsali pár osvědčených rad, jak jím děti bezpečně provést.
Bezpečné prostředí
Socioemoční učení potřebuje bezpečné klima ve třídě. Děti se dokážou učit zvládat emoce a řešit konflikty jen tam, kde se cítí přijaté.
Pozor tedy na časté chyby dospělých:
- vztahy mezi dětmi je nezajímají a soustředí se jen na výkon,
- nenechají děti ventilovat náročné situace („To nic není, nebreč.“),
- problémy zlehčují místo toho, aby je využili jako příležitost k učení,
- podporují soutěživost a vyzdvihují jen vybrané děti,
- dávají dětem nejrůznější nálepky.
Děti se učí hlavně pozorováním. Pokud vidí dospělého, který své emoce umí pojmenovat a zvládat, učí se totéž. Pokud zažívají klid, přebírají ho. Koregulace funguje – když jste v klidu vy, snáz se uklidní i děti.
Pravidla třídy
Pravidla třídy jsou silným nástrojem budování psychického bezpečí – pokud vzniknou spolu s dětmi. Zapomeňte proto na krásné kupované plakáty a zamyslete se nad nimi společně.
Pokládejte dětem návodné otázky, aby pravidla vytvořily samy a přebraly tak odpovědnost za klima ve třídě.
Jak by měl výsledek vypadat:
- maximálně 3–5 pravidel,
- konkrétní a srozumitelná pro děti („Pomáháme si“,„Používáme laskavá slova“),
- pozitivně formulovaná („Když někdo mluví, poslouchám.“),
- nakreslená dětmi,
- viditelně vyvěšená,
- průběžně připomínaná a upravovaná.
Strategie socioemočního rozvoje
Poznávání emocí
Vrhněte se na poznávání emocí. Když si děti udělají pořádek v tom, co cítí, mohou o svých emocích mluvit a učit se je zpracovávat. A když dokážou rozkódovat emoce druhých, mohou ke svému okolí přistupovat s empatií a respektem.
Zařaďte tyto aktivity:
- ranní emoční kroužek (děti si vyberou barvu, smajlíka nebo obrázek, které nejlépe vyjadřují jejich dnešní náladu, mohou ji i krátce popsat),
- emoční semafor nebo náladometr během dne (děti se tak učí rozpoznat, kdy jsou přetížené, a včas si říct o pomoc).
Další tipy na seznamování s emocemi najdete v článku Jak podpořit emoční vývoj malých dětí.Regulace emocí
Emoce jsou přirozené a nejde se jich zbavit. Učte proto děti být s nimi v kontaktu, nepotlačovat je, ale bezpečně je ventilovat stejně jako umět se zklidnit.
TIP: Než budete regulaci učit děti, stojí za to podívat se i na sebe: Jak zvládáte emoce vy?
Co můžete vyzkoušet:
- mindfulness,
- zklidnění pomocí dechu,
- použití zátěžového plyšáka, hada nebo deky pro stimulaci nervové soustavy,
- klidový koutek s antistresovými pomůckami pro navrácení rovnováhy,
- krabička řešení (dítě otevře krabičku a vybere si kartičku s obrázkem, jak může obtížnou situaci řešit).
Pro techniky zvládání smutku, strachu či vzteku mrkněte do článků Jak pracovat s dětským smutkem a vztekem
anebo Jak pracovat s dětským strachem.-
Pěstování spolupráce a sounáležitosti
Zařaďte do programu takové aktivity, při kterých děti mohou sdílet myšlenky a příběhy, nacházet podobnosti mezi sebou a ostatními a také vzájemně spolupracovat při hře nebo projektu.I úplně obyčejná hra může mít velký vliv na rozvoj sociálních dovedností. Tak třeba:
- Deskové hry učí děti střídat se, dodržovat pravidla a vypořádat se s nezdarem.
- Společné hraní s autíčky nebo panenkami dává dětem prostor komunikovat ve skupině, sdílet nápady a hledat shodu na dalším scénáři hry.
- Pískoviště je místo, kde se děti mohou dělit o hračky, střídat se v jejich používání, spolupracovat i řešit případné konflikty.
Ocenění žádoucího chování
Pokud komentujete to, co vám vadí, věnujete tomuto chování pozornost a nevědomky jej posilujete. Místo toho zkuste ocenit snahu, pokrok a oceňovat konkrétní chování. Toto žádoucí chování pak poroste.
- Síla laskavosti:
Připravte tři předměty různé velikosti, např. malý korálek, střední kámen a velký míček. Potom s dětmi vymyslete různé příklady laskavosti a každý přiřaďte k jednomu ze tří předmětů. Vezměte předmět a vhoďte jej do mísy s vodou. Pozorujte, co to udělá s hladinou, jak šplouchá a jaké se na ní dělají kruhy. Přirovnejte to k síle laskavosti, která se s každým dobrým skutkem drobně nebo výrazně šíří do okolí a ovlivňuje životy ostatních. - Laskavý kalendář:
Vytvořte týdenní kalendář a do každého políčka od pondělí do neděle zapište úkol k procvičování laskavosti. Může to být cokoli – poděkovat, podělit se o sladkost, pochválit kamaráda apod. Ráno dětem úkol přečtete a požádejte je, aby ho do večera zkusily splnit. Druhý den potom společně diskutujte, jak se u úkolu cítily. - Kruh plný komplimentů:
Sesedněte se do kruhu. Každý postupně řekne něco hezkého o někom jiném v kruhu. Nezáleží, jestli je kompliment jednoduchý („Máš hezké tričko.“), nebo složitější („Líbí se mi, jaké kreslíš obrázky.“), cílem je především ocenit druhého. - Srdíčkový strom:
Na velký papír namalujte strom bez listí a vyvěste jej ve třídě. Do jeho blízkosti umístěte misku s papírovými srdíčky. Když si během dne některé z dětí všimne, že se někdo zachoval hezky, vezme jedno srdíčko a přilepí jej na strom. - Zlomené srdce:
Vystřihněte z červeného papíru velké srdce. Vyzvěte děti, aby po jednom přistupovaly k srdci a říkaly věci, které dokážou ranit city. Pokaždé papír přehněte a udělejte na něm rýhu. Až je papír celý pomačkaný, nechte děti, aby ho zkusily vyhladit. Vysvětlete jim, že zlá slova někdy nedokáže vymazat ani omluva a že by měly dávat pozor na to, co jim vyletí z pusy.
- Síla laskavosti:
Trénink řešení neshod
Konflikty nejsou selháním – jsou příležitostí k systematickému učení. Děti potřebují pomocí modelových situací a hraní rolí trénovat, jak oslovit nového kamaráda, jak si říct o hračku nebo jak reagovat na posměch.
Naučte děti zastavit se, vnímat své emoce a vědomě se rozhodnout, jak správně jednat.
Jak postupovat?
- Nadneste modelovou situaci nějakého problému.
- Vymýšlejte různá řešení (klidně i bláznivá a nesmyslná, díky kterým si děti uvědomí, co je vhodné a co ne).
- Povídejte si o tom, co je bezpečné řešení pro dítě i pro ostatní.
- Nechte jej děti vyzkoušet v praxi a po čase zhodnoťte, zda funguje.
-
Příklady v knihách
Zalovte v knihovně a pusťte se do společného čtení. Dětské knížky jsou plné příběhů přátelství, budování pozitivních vztahů i umění vycházet s těmi, kteří nám nejsou dvakrát po chuti. Vyzkoušejte naše oblíbené:
- Petr Horáček: Kamarád pro medvěda
- Sandra Dieckmann: Pes, který spolkl svět
- Simona Smatana: Hovnivál Hugo
- Noemi Cupalová: Karlíček a vosy
Inspirujte se projektem Kateřiny Palové SocioEmoční učení,
kde můžete načerpat spoustu dalších praktických tipů.
Učte děti vděčnosti a laskavosti, rozvíjejte v nich i další socioemoční dovednosti. Nebude to hned dokonalé. Buďte si ale jisti, že pokládáte solidní základy, na kterých budou moci stavět i po odchodu ze školky.
20. 4. 2026 | Martina Zatloukalová


