Naučte se plánovat s dětmi

Plánování s dětmi je novým standardem RVP PV – a také velkým strašákem mnoha pedagogů. Zjistěte, jak využít dětské zájmy jako motor učení a chytře je propojit s vlastními cíli.

Podle nového RVP PV se plánování s dětmi stává přirozenou součástí práce pedagoga. Je založeno na důvěře, že i děti mohou přicházet s dobrými nápady. Když jim dáte prostor, ukazujete, že jejich myšlenky berete vážně a že mohou skutečně ovlivnit dění ve třídě.

Tím přirozeně využíváte jejich vnitřní motivaci. Když téma vzejde přímo od dětí, odezva bývá ohromná – jejich zájem i soustředění jdou prudce nahoru.

Jak plánovat s dětmi

Na začátku školního roku se zeptejte dětí, co je zajímá a o čem by se chtěly dozvědět víc. Témata sepište a vyvěste ve třídě – třeba ve formě plakátu na nástěnce nebo komiksových bublin na dveřích. Tento seznam bude představovat základ, ze kterého budete během roku vycházet.

• Po uzavření jednoho tématu dětí zeptejte, co by je lákalo teď. Osvědčená praxe je položit tuto otázku v pátek – získáte tak prostor se nad novým tématem přes víkend zamyslet. O vybraném tématu můžete hlasovat, diskutovat, tvořit si myšlenkovou mapu a společně vymýšlet aktivity.
• Propojte dětské nápady s tématem, které chcete ve třídě rozvíjet vy sami. Tak využijete jejich přirozený zájem jako motivaci k učení a hnací motor rozvoje.
• Z pozice pedagoga nakonec všechno uspořádejte a dejte dětským nápadům jasnou vzdělávací strukturu.

Pro inspiraci

Inspirovat se můžete naším rozhovorem s paní učitelkou Barborou Jirkovou z MŠ Hlásek:

Snažím se propojit to, co zajímá děti, s tím, co bych jim ráda předala a naučila. To je takový stavební kámen mé přípravy. Osvědčily se mi myšlenkové mapy, kam píšu všechny možné nápady k tématu a následně třídím a přiřazuji.

Uvedu příklad: Děti si přály téma elfů a víl, nám přišlo důležité věnovat se tématu stromů. A tak vznikla elfka Stromína, které děti pomohly zachránit její strom, když přišel o listy.

Není hloupých témat

Všechna témata berte jako relevantní. Některým můžete věnovat větší prostor, jiná spojit dohromady, žádné ale nevynechejte.

Labubu? Každá generace miluje něco, čemu dospělí nerozumějí. Vzpomeňte si na Furbyho, tamagoči, mončičáky, céčka. Povídejte si s dětmi o tom, s čím si hráli jejich rodiče a prarodiče. Vyzkoušejte dětské hry z doby, kdy nebyly mobily a počítače.

Minecraft? Některé děti hru znají od starších sourozenců, jiné jen z triček kamarádů – ale milují ji téměř všechny. Hrajte si na stavitele, stavějte z kostek, tvořte pixel art, vyrobte figurky z různých krabiček.

Italský brainrot? Děti si jména těchto postaviček dokážou prozpěvovat celý den. A když se nad tím zamyslíte, takový Orcalelo orcala je vlastně skvělý jazykolam. Využijte ho při logohrátkách nebo jako odrazový můstek k rozvoji fantazie.

Když to nejde tak snadno

Neházejte flintu do žita, když to napoprvé nebude dokonalé. Pro vás i pro děti je společné plánování pravděpodobně velkou novinkou. Pokud na tento styl nejste zvyklí, může chvíli trvat, než to klapne.

Chce to čas, trpělivost a především příležitosti. Výsledky se dostaví, když to po prvním neúspěšném pokusu nevzdáte, budete hledat cestičky a zkoušet, co funguje právě u vaší skupiny.

Když otázka „Co tě zajímá?“ nefunguje

Někdy je přímá otázka ještě příliš náročná. I tak lze však děti zapojit – jen jiným způsobem:

• Využijte obrázky, pracujte s příběhy, věnujte pozornost otázkám, které vám děti během dne kladou.
• Především u těch nejmenších můžete pozorovat, jaké obrázky mají na oblečení, s čím si nejčastěji hrají, co je upoutá na procházce nebo o čem si povídají.
• Zkuste se pak dětí individuálně doptat, zda mají rády to, co jste vypozorovali. Pokud s vámi mají vytvořený vztah, rády se vám svěří.

Tohle všechno je legitimní součást plánování s dětmi – pokud program vzniká z jejich zájmů, jsou zapojeny úplně stejně, jako kdyby nápad vyslovily samy.

Když se témata opakují

Bojíte se, že děti budou jen papouškovat to, co už zaznělo? I to je normální, než se děti naučí říct, co by je opravdu zajímalo.

Co můžete zkusit:

• Naveďte je dalšími otázkami (Co máš rád? S čím si rád hraješ?).
• Dejte jim na víkend domů list papíru přeložený jako kniha a nechte je nalepit do něj s rodiči obrázky toho, co je zajímá.
• Zapisujte odpovědi a pokud se nějaké téma opakuje, udělejte vedle něj pouze čárku. Děti se postupně začnou snažit přijít s vlastním nápadem, aby měly na seznamu zapsáno celé slovo, ne jen značku. Tak se mohou pochlubit rodičům, co samy vymyslely.

Nečekejte, že první společné plánování bude plné originálních odpovědí. Důležité je vytrvat, dávat dětem pestré příležitosti a společně hledat cestu. A pak budete příjemně překvapeni, až to začne opravdu fungovat.

9. 12. 2025 | Martina Zatloukalová