Nebojte se individualizace a diferenciace
Každé dítě je jiné. Zjistěte, jak ve školce podpořit jejich silné stránky a respektovat rozdílnou úroveň schopností, ať se mohou rozvíjet vlastním tempem.
Doba, kdy všechny děti ve školce musely dělat totéž, je dávno pryč. Původní i nový RVP PV staví na respektu k individualitě a jedinečnosti. Pokud jste ale zvyklí spíše na frontální způsob práce, může to pro vás být výzvou.
Ale nebojte. Ukážeme vám, proč principy individualizace a diferenciace dávají smysl. A jak je převést do praxe pomocí pedagogické diagnostiky a plánování.

Proč je to důležité
Odlišnost je běžným společenským jevem. Jedinečnost každého z nás (učitelky a děti nevyjímaje) je dána mnoha faktory – věkem, pohlavím, stavbou těla, temperamentem, schopnostmi, zájmy a zkušenostmi.
Začněte tím, že zaměříte svou pozornost na sebe.
Jací jste?
Zamyslete se na chvíli, jací doopravdy jste.
Stále v pohybu, nebo máte rádi svůj klid? Přizpůsobujete se změnám rychle, nebo pomalu? Dobře se soustředíte, nebo se necháte snadno rozptýlit?
Zkuste si teď vzpomenout na děti ze své třídy. Ke kterým máte přirozeně blíž a které vás někdy dokážou potrápit? A víte proč? Snadněji akceptujete toho, kdo má podobný temperament, kdo se chová a jedná podobně jako vy. Ty druhé děti nejsou horší – jsou jen jiné než vy.
S tímto vědomím můžete být v hodnocení trochu objektivnější. Dítě a jeho temperament nezměníte. Můžete ale změnit svůj přístup k němu.
Co vám jde?
Co s dětmi ve školce rádi a často děláte?
Tvoření, hudební činnosti, pohybové hry?
Je přirozené, že tíhnete k aktivitám, které vám jdou. Stejně přirozené je, že se vyhýbáte činnostem, které vám nejdou, nebo je děláte po svém.
Teď zapřemýšlejte, kolik dětí ve třídě ocení vámi připravené aktivity. Všechny, nebo jen některé, stále ty stejné? Děti, které jsou nadšené, mají asi podobné silné stránky jako vy. Ty ostatní naopak potřebují nabídnout jiné typy činnosti – pak je to bude bavit taky. A co děti baví, na tom se nejlépe učí.
Teorie rozmanitých inteligencí podle Gardnera
S pochopením vám může pomoct Gardnerova teorie rozmanitých inteligencí, zpracovaná třeba v knize
Každý je na něco chytrý.
Poznámka na okraj: Gardnerova teorie bývá někdy kritizována a je potřeba ji brát s odstupem. To, co si z ní bereme jako hodnotné, je připomínka, že učení může mít mnoho podob a že děti prospívají, když se mohou opřít o své silné stránky. Nejde nám o doslovné přejímání, ale spíše o praktickou myšlenku: nabídnout dětem skutečně pestré vzdělávací aktivity. Pokud teorie slouží jako inspirace k takové rozmanitosti ve výuce, pak nám to dává smysl.
Verbální
- přednosti: schopnost ovládnout a obsáhnout všechny stránky jazyka
- nabídka: čtení, psaní, vyprávění příběhů, slovní hry, rozhovory
Matematicko-logická
- přednosti: schopnost uvažovat logicky, systematicky, vědecky
- nabídka: manipulace s předměty, bádání, pokusy, logické hádanky, hlavolamy, technické zájmy
Prostorová
- přednosti: schopnost postřehnout, zapamatovat si a vybavit si uspořádání předmětů, orientace v prostoru
- nabídka: modelářství, návrhářství, vizuální znázorňování, skládačky, ilustrované knihy
Hudební
- přednosti: schopnost porozumět rytmu, kvalitám tónů a zvuků, pamatovat si zvukové informace
- nabídka: zpívání, pískání, vyťukávání rytmu, poslech hudby, hra na hudební nástroj
Tělesně-kinestetická
- přednosti: schopnost používat svého těla pro sebevyjádření i pro sport, schopnost dovedně zacházet s předměty
- nabídka: tanec, běhání, skákání, hraní rolí, dotykové zkušenosti, sportovní hry
Interpersonální
- přednosti: schopnost všímat si chování a pocitů jiných lidí, rozpoznat a chápat rozdíly v jejich náladách
- nabídka: organizování, návštěva společenských akcí, kolektivní hry, týmová práce, přátelské rozhovory
Intrapersonální
- přednosti: schopnost rozvíjet a ovládat vlastní pocity, porozumění vlastnímu já
- nabídka: meditování, snění, klid na samostatné uvažování a plánování
Přírodní
- přednosti: schopnost vnímat změny v přírodě
- nabídka: pobyt v přírodě, chov zvířat a pěstování rostlin, knihy a filmy s přírodovědnou tematikou
Individualizace podle zájmu
Každý rok se vám ve třídě sejde trochu jiná sestava dětí. Může se stát, že je nebude bavit to, co jiná skupina milovala. Když přihlédnete k jejich zájmům, podaří se vám připravit vzdělávací nabídku šitou na míru aktuální třídě.
Jak takové individualizace dosáhnout? Především pozorováním, plánováním a připraveným prostředím.
Pozorování
Děti ve své třídě každý den pozorujete v různých situacích. Získáváte tak informace o jejich temperamentu, zájmech nebo silných a slabých stránkách. Sledujete, jaké činnosti si rádi vybírají. Když děti dobře znáte, můžete jim vytvořit nabídku činností na míru.
Plánování a připravené prostředí
Naplánujte a připravte pestrou nabídku činností, pomůcek a materiálů, která osloví děti s různými schopnostmi. Potom už stačí ustoupit do pozadí do role pozorovatele a pomocníka.
Pokud děti mají možnost samy si vybrat aktivitu, která odpovídá jejich schopnostem a zájmům, pak:
- zažijí úspěch,
- pracují svým vlastním tempem a nachází vlastní řešení problému,
- pracují samostatně, rozhodují se, jsou zodpovědné za svou práci,
- spolupracují ve skupině a osvojují si sociální dovednosti.
Individualizace není individuální výuka
Individualizace přizpůsobuje výuku dětem – pracují společně a mohou si vybírat podle svého zájmu z pestré nabídky činností z různých oblastí.
Individuální výuka naproti tomu znamená, že se věnujete jednomu dítěti samostatně mimo skupinu – například při tréninku určité dovednosti nebo při specifické podpoře.
Diferenciace podle úrovně
Schopnosti dětí v jedné třídě bývají na různých úrovních, a to jak v heterogenním, tak v homogenním kolektivu. Některým dětem to jde snadno, jiné na to potřebují více času.
Mějte proto pro děti vymyšlené jednodušší a složitější, případně ještě jednodušší a ještě složitější varianty činnosti s ohledem na jejich aktuální úroveň.
Zadání úkolu
Většinou ani není potřeba chystat mnoho různých aktivit, stačí jedna variabilní. Klíčová je formulace zadání.
Je totiž rozdíl, jestli dítě dostane za úkol postavit komín z kostek, nebo komín z velkých a malých kostek, které se pravidelně střídají. Někdy pro ztížení dokonce stačí, když zadáte dítěti pokyn na jiném místě, než kde je připravená aktivita.
Příklady:
- Jednodušší: Postav domeček.
- Složitější: Postav z modrých kostek domeček, který má 2 patra a nápis MŠ.
- Jednodušší: Namaluj domeček.
- Složitější: Namaluj domeček se špičatou střechou, dvěma okny a kouřícím komínem.
- Jednodušší: Obtahuj kruh.
- Složitější: Obtahuj jednotažku.
- Jednodušší: Nalepuj na čáru.
- Složitější: Nalepuj na čáru tak, aby se střídaly červené a žluté nálepky.
- Jednodušší: Jdi po čáře.
- Složitější: Přejdi přes lavičku a pak projdi slalom.
Pozorování
Jakou obtížnost dítěti zadat, zjistíte ze svých záznamů pedagogické diagnostiky. Pozorujte dítě a všímejte si, kde se nachází na škále:
- pozoruje,
- napodobuje (s dopomocí),
- zkouší (částečně samo, částečně s dopomocí),
- umí (samostatně),
- učí druhé.
18. 11. 2025 | Martina Zatloukalová


