Grafomotorika: Jak se vyvíjí a jak s ní pomoct předškolákovi

Vývoj dětské kresby postupuje od spontánního čmárání k promyšlenějšímu zobrazování. Jednotlivé fáze přicházejí individuálně a mohou se prolínat.

Čmáranice (kolem 2 let)

Dítě má radost, že svým pohybem může zanechat stopu. Kreslí na papír a velmi často i mimo něj.

Čáranice (kolem 3 let)

Dítě začíná svým kresbám dávat názvy. Zpočátku je pojmenovává až po dokončení obrázku. Později se objevuje záměr („nakreslím sluníčko“), podle kterého dítě kreslí. V této době zvládá vodorovné i svislé linky a začíná napodobovat kruh.

Hlavonožci (3–4 roky)

První pokusy o zachycení lidské postavy připomínají hlavonožce – kolečko s čárami představujícími ruce a nohy. Postupně dítě jednotlivé části postavy lépe rozlišuje.

Paňáci (4–6 let)

Mezi 4. a 5. rokem už dítě odděluje hlavu a trup a přidává další detaily, například vlasy, části obličeje, prsty nebo oblečení. Mezi 5. a 6. rokem se objevuje rozdvojený obrys končetin.

S postupujícím vývojem se kresby stávají stále konkrétnějšími. Dítě se více snaží zachytit skutečnost tak, jak ji vidí. Postupně dokáže lépe vyjádřit také pohyb a vztahy mezi jednotlivými částmi obrázku.

U dítěte s obtížemi si můžete všimnout například toho, že:

• je méně obratné při sebeobsluze, např. oblékání nebo zapínání zipu,
• nevyhledává rukodělné činnosti nebo odmítá kreslení,
• čáru vede neplynule, kostrbatě, příliš tlačí,
• jeho kresba formálně i obsahově odpovídá mladšímu dítěti.

Základem je hrubá motorika, pohyb velkých kloubů, pevný střed těla a schopnost sedět v přiměřené poloze. Na to navazuje jemná motorika prstů, hmatové vnímání, koordinace oka a ruky a lateralita.

Do grafického projevu se tak může promítnout i to, co s kreslením na první pohled nesouvisí.

• Dítě, které se při kreslení rychle unaví, ještě možná potřebuje posílit stabilitu těla.
• Dítě, které má problém sledovat trasu tužkou, může mít obtíže s vizuomotorickou koordinací.
• Dítě, které křečovitě svírá tužku, může být během kreslení ve stresu.
• Dítě, které odmítá kreslit postavy, možná jednoduše mnohem více zajímají auta nebo zvířata.

Hrubá a jemná motorika jsou základ. V článku Jak na rozvoj grafomotoriky bez pracovních listů
najdete přehled aktivit, díky kterým pak nebude ani grafomotorika problém.

Za ergonomický způsob držení tužky se považuje špetkový úchop, při kterém pracují palec, ukazováček a prostředníček.

Špatný úchop není potřeba okamžitě korigovat. U dětí mladších 5 let ještě nemusí být ruka na cílený nácvik připravená. Nejdříve je proto vhodné rozvíjet potřebné motorické dovednosti a dát dítěti možnost vyzkoušet si různé způsoby uchopení a pohybu.

TIP: Zkuste například obtahovat kaštanem jednoduchý grafomotorický prvek nakreslený na velkém papíře.

Na cílenější nácvik je dítě zralé tehdy, když dokáže porozumět pokynu, soustředit se na něj a po opravení nový způsob držení alespoň chvíli udržet. Pokud se hned vrátí k původnímu úchopu, nemusí být na korekci ještě připravené.

Dobré podmínky

Začněte tím, že dítěti vytvoříte dobré podmínky. Při kreslení by mělo mít stabilní sezení a oporu pro nohy. Malým rukám se dobře drží širší trojhranné pastelky, voskovky nebo fixy. Ať už zvolíte kterýkoli druh, měl by na papíře zanechávat výraznou stopu, aby na něj dítě nemuselo tolik tlačit.

Dobrá atmosféra je stejně důležitá jako vhodná pomůcka. Pokud je dítě ve stresu, může se zvýšit celkové svalové napětí a kreslení pro něj bude ještě obtížnější. Grafomotorická činnost by měla být příjemnou součástí dne.

Zájem dítěte může být mnohem lepší motivací než další pracovní list. Když dítě baví auta, kreslete auta. Když se zajímá o písmena, využijte je.

Od jednoduchého ke složitějšímu

Vycházejte z prvků, které už dítě zvládá, ty nejprve upevněte a teprve potom přidávejte další. Obtížnost postupně zvyšujte podle toho, jak si dítě vede.

Zapojte co nejvíce smyslů. Dítě může grafomotorický prvek obtáhnout prstem v mouce, vytvarovat z plastelíny nebo poskládat z kaštanů podle předlohy. Teprve potom ho zkusí nakreslit.

Začínejte na velké ploše. Nejprve dítě může kreslit na balící papír, potom na A3 a nakonec na A4. Velký formát umožňuje zapojit nejen prsty a zápěstí, ale také rameno a loket.

Pomoci může vertikální plocha, například tabule nebo papír připevněný na stěně či dveřích. Teprve potom přejděte k tréninku vsedě u stolu.

Na začátku můžete grafomotorický pohyb doprovázet rytmickou říkankou. Pomáhá dítěti zapamatovat si, odkud a kam má prvek vést. Orientaci mohou usnadnit také opěrné body – například tečky, mezi kterými má vést čáru.

Kdy začít řešit správný úchop tužky?

U dětí mladších 5 let nemusí být ruka na cílený nácvik ještě připravená. Důležité je, zda dítě rozumí pokynu, dokáže se na něj soustředit a nový úchop po opravě alespoň chvíli udrží.

Jak poznat nevyzrálou grafomotoriku?

Dítě může mít neplynulou nebo kostrbatou kresbu, vyhýbat se kreslení a rukodělným činnostem nebo mít obtíže také při sebeobsluze. Posuzovat je ale potřeba nejen výsledný obrázek, ale i způsob, jakým dítě kreslí.

Co má vliv na grafomotorický vývoj?

Kromě jemné motoriky také hrubá motorika, stabilita těla, schopnost sedět, hmatové vnímání, lateralita, koordinace oka a ruky, pozornost nebo celkové svalové napětí.

Jak ve školce podporovat grafomotoriku?

Začněte od jednoduchých prvků a velkých ploch, postupně zvyšujte náročnost a využívejte vertikální i horizontální plochy. Pomoci mohou také rytmické říkanky, opěrné body, různé smyslové podněty a témata, která dítě přirozeně zajímají.