Rozhovor: Přijmout dítě s autismem znamená vydat se na nečekaná dobrodružství
Jak začlenit dítě s poruchou autistického spektra do běžné školky? O své zkušenosti a rady se s námi podělila Mgr. Sylva Kočí z neziskové organizace Jdeme Autistům Naproti z. s.
Jak se naladit na přijetí jeho jinakosti?
Mít obavy je úplně přirozené. Autismus se totiž nedá jednoduše uchopit. I zkušené paní učitelky mohou zažívat pocit, že jim na dané dítě s autismem nic nefunguje. Na druhou stranu tuto diagnózu doprovází celá řada mýtů a z toho důvodu se lidé často předem bojí něčeho, co vlastně ani nezažijí.
Proto bych všem pedagogům, kteří se chystají pracovat s dítětem s poruchou autistického spektra (PAS), doporučila poctivou schůzku s rodiči tohoto dítěte. Pokud by rodiče doprovodil pracovník rané péče nebo jiný odborník, mohlo by takové setkání přinést ještě více ovoce.
Každopádně vždycky pracujeme s myšlenkou, že rodič je ten nejlepší expert na své dítě, a proto informace od něj jsou opravdu cenné. Obvykle máte po takové schůzce velmi konkrétní obrázek, dejme tomu o Vašíkovi, který si rád točí šňůrkami, miluje dinosaury, rád poslouchá písničky, zajímá se o děti, ale ještě si s nimi neumí hrát, potřebuje ke svačině suché pečivo a na spaní svého plyšového tyrannosaura… Je možné, že Vašík nebude schopen zapojit se do řízených činností, sedět v kruhu a odpovídat na otázky. V takovém případě bude potřebovat asistenta pedagoga, který ho v těchto chvílích nasměruje na činnosti, které pro něj budou podnětné. V jiných situacích, u volné hry nebo na procházkách, bude Vašík spokojený ve společnosti dětí. Ale jak už jsem naznačila, každé dítě s PAS je naprosto jedinečné, takže těch scénářů je nespočet.
Porucha autistického spektra
Porucha autistického spektra je celoživotní neurovývojová porucha, která má vliv na sociální a komunikační schopnosti. Ovlivňuje, jak se člověk chová k ostatním a jak s nimi komunikuje. Důsledkem poruchy je, že člověk špatně vyhodnocuje informace, které k němu přicházejí (nerozumí dobře tomu, co vidí, slyší a prožívá). Mezi poruchy autistického spektra patří mimo jiné dětský autismus, atypický autismus a Aspergerův syndrom.
Jak pro dítě s poruchou autistického spektra (PAS) připravit prostředí školky?
Jaké pomůcky obstarat?
Bývá velkou výhodou, když dítě s PAS může se svým asistentem občas odejít do úplného klidu. V některých školkách je to malá šatna nebo sklad pomůcek, jinde jen malý ohraničený koutek (třeba dětský stan) v rohu herny.
Umístění stolu a židle se obvykle ladí až s příchodem dítěte. Někdo potřebuje být trošku stranou, ale s výhledem na děti. Jiný potřebuje sedět vedle holčičky od sousedů.
Ohledně pomůcek budou nejlepšími poradci opět rodiče, případně poradenské zařízení. Některé děti jsou velmi citlivé na hluk a potřebují odhlučňovací sluchátka. Jiné mají problémy s vestibulárním systémem (pozn. red.: rovnováha hlavy a těla v prostoru) nebo s propriocepcí (pozn. red.: síla a poloha těla), proto potřebují pomůcky ke smyslové stimulaci. Obvykle se ale nejedná o finančně náročné věci. Obecně bych doporučila s nákupem pomůcek nespěchat. Nejdříve konkrétní dítě dobře zažít, navnímat a pak teprve nakupovat.
Proč se v komunikaci s dětmi s PAS osvědčují obrázky?
Jak je využívat v různých situacích?
Obrázky mohou být nápomocné u dětí, které používají zrak jako primární smysl. To ovšem není u dětí s autismem žádným pravidlem. Proto také u řady těchto dětí obrázky moc nefungují. I zde bych napřed konzultovala s rodiči dítěte.
Pokud bych se pro obrázky rozhodla, upřednostnila bych fotky. Nafotila bych Vašíka, jak jí svačinu, Vašíka na procházce, Vašíka při převlékání, Vašíka při hraní… A z těchto fotek bych sestavila tzv. denní režim. V tomto režimu jsou fotky seřazeny horizontálně nebo vertikálně na lepící plochu v takovém pořadí, které odpovídá realitě školkového dne. Vašík by si pak s paní asistentkou vždy došel pro fotku činnosti, kterou se chystají vykonat. Jak by byla hotová, fotku by si hodil do košíku.
Jdeme Autistům Naproti z. s.
Olomoucká nezisková organizace Jdeme Autistům Naproti z. s. nabízí pomoc, podporu a poradenství rodinám s dětmi s poruchou autistického spektra. Poskytuje sociální služby raná péče a sociální rehabilitace a prostřednictvím přednášek šíří osvětu mezi veřejnost.
Posláním rané péče JAN z.s. je provázet rodinu s dítětem s poruchou autistického spektra od 1 roku do 7 let věku dítěte, poskytovanou službou podpořit vývoj dítěte a tím pomáhat celé rodině vést důstojný a plnohodnotný život směřující k jejímu sociálnímu začlenění.
Četla jsem, že děti s PAS potřebují vnější motivaci, tedy nějakou odměnu.
Jak to funguje?
I tohle je různé. Jsou děti s PAS, kterým stačí tzv. sociální odměna. To znamená, že se při každém úspěchu radujeme, tleskáme, naše mimika je výrazná. Jsou ale i děti, které na sociální odměnu nebudou reagovat, protože jí zkrátka nerozumí. Tyto děti potřebují něco hmatatelného. Může to být jejich oblíbená hračka nebo oblíbená společná hra (třeba na honěnou, lechtání, nafukování balónků).
Děti s Aspergerovým syndromem (též je součástí PAS) mohou už ve školkovém věku fungovat pomocí žetonového systému. Obvykle jej nastavujeme na nějaký druh chování, které je pro takové dítě velmi těžké dosáhnout. Pomocí žetonů pak získává motivaci pracovat na něčem, co mu nejde. A to si přiznejme, že nikdo z nás nemá rád dělat něco, co se nám opakovaně nedaří.
Ve školce je spousta podnětů, které mohou dítě s PAS rozrušit.
Jak tomu předcházet?
Ano, to je pravda. Děti s PAS mají ve velké většině obtíže se smyslovým zpracováním. To znamená, že jejich mozek zpracovává buď příliš mnoho smyslových vjemů nebo naopak příliš málo. A často je to kombinace obojího. Vnímají úplně jinak svoje tělo i všechno, co se děje kolem. Často bývají přestimulované, mívají v sobě velký tlak, pociťují stres a jsou vyčerpané.
Je dobré znát signály přetížení (např. červené uši) u konkrétního dítěte a pomoci mu zase se uvolnit nebo ještě lépe těmto stavům předcházet. Podnětů ve školce je celá řada, ale jen některé budou konkrétnímu Vašíkovi vadit. I tady bych pedagogům doporučila, aby se zeptali rodičů. Každopádně nejčastěji řešíme citlivý sluch (sluchátka, možnost na chvíli odejít do klidu), chuť (neochota jíst některé potraviny) a hmat (neochota držet se za ruku, dotýkat se některých struktur, nosit rukavice nebo čepici). Je dobré o daných citlivostech vědět, dítě zpočátku více chránit a jen pomalu a s rozmyslem přivykat na nové a nové smyslové vjemy.
Kam se může pedagogický personál obrátit, když potřebuje radu?
Tohle je velmi důležitá otázka. Všem rodičům i pedagogům vždycky říkám, že na zvládnutí celé problematiky PAS nestačí jeden lidský život. Proto v tom nikdy nezůstávejte sami. Inkluze může být úspěšná jen v případě, že jako pedagogové budete mít průběžnou podporu. Prosím, říkejte si o pomoc. Je to důkaz odvahy a moudrosti. Vyhledejte si ve svém okolí odborníky (poradenská zařízení, rané péče, neziskovky, logopedy, psychology) a požádejte je o konzultace.
V naší organizaci Jdeme Autistům Naproti z.s. vnímáme potřebnost podpory pedagogů velmi intenzivně, proto nabízíme mimo jiné tyto služby: praktické přednášky pro celý učitelský sbor, pravidelné vedení konkrétních pedagogů (schůzky 1x za 1-2 měsíce), účast na třídních schůzkách, zážitkový program pro spolužáky dětí s PAS a další.
Ráda bych všechny pedagogy povzbudila a vzkázala jim: „Nebojte se.“ Přijmout dítě s autismem znamená přijmout novou výzvu a vydat se na nečekaná dobrodružství. Děti s PAS jsou jiné, obvykle musíme hledat jiné cesty a začít jinak přemýšlet. Avšak velmi často nás to posune a obohatí. A věřte mi, stojí to za to.
Děkuji za rozhovor.
11. 2. 2025 | Martina Zatloukalová
