Ve stínu ostatních: Jak dát prostor introvertním dětem

Tiché, nenápadné, uzavřené. Introvertní děti často zůstávají v pozadí. I ony ale potřebují pozornost a přijetí. Jak s nimi ve školce pracovat a jak je podpořit bez nátlaku?

Pro spoustu dětí je adaptace na školku náročná. Na začátku pláčou nebo se vztekají, ale postupem času si zvyknou – zapojí se do her, najdou si kamarády a zvládají zůstat ve školce až do odpoledne. Jenže co když máte ve třídě dítě, které je i po několika týdnech stále plaché, tiché a uzavřené? S nikým si nehraje, s nikým nemluví.

Takové dítě se může na první pohled jevit jako sociálně nezralé nebo vyvolat podezření na vývojovou dysfázii či poruchu autistického spektra. Pokud se ale doma chová spontánně a bez potíží komunikuje, je velmi pravděpodobné, že jde o introverta – a ten potřebuje především čas a vaše pochopení.

Malý introvert

Introvertnímu dítěti obvykle adaptace trvá delší dobu. Nemá rádo změny a na nové věci si zvyká pomalu. Než se připojí k ostatním, nejprve vše zpovzdálí pozoruje. Komunikuje málo nebo jen o věcech, které ho opravdu zajímají. Nedává moc najevo, jak se cítí. Kamarádí spíše s několika blízkými dětmi než s celou třídou. Hluk a množství podnětů jej vyčerpávají a pokud nemá možnost v klidu dobít baterky, může reagovat podrážděně.

Dnešní společnost oceňuje spíše extrovertní vlastnosti – komunikativnost, pohotovost, sebevědomé vystupování. I ve školce se často lépe pracuje s akčními, veselými a povídavými dětmi. Introverti se mezi nimi hůře prosazují, což může ještě prohloubit jejich nejistotu.

Možná jsou ale jejich slabé stránky zároveň jejich přednostmi.

Mají málo přátel – ale o to pevnější tahle přátelství jsou. Pozorují a naslouchají – jsou všímaví a empatičtí k druhým. Nad vším moc přemýšlí – jsou pečliví a dbají na detaily.

I introvertní lidé to můžou někam dotáhnout.
Věděli jste, že mezi slavné introverty patří třeba vědec Albert Einstein, americký prezident Abraham Lincoln,
zakladatel Microsoftu Bill Gates, basketbalista Michael Jordan nebo herečka Gwyneth Paltrow?

Jak můžete pomoci

Přijetí

Přijměte dítě takové, jaké je. Nesnažte se ho změnit, ale pochopit jeho potřeby a tempo.

Pokud chcete více porozumět introvertnímu nastavení, doporučujeme:

• Lenka Blažejová: Cíťa
• Susan Cain: Tichá síla: Tajné přednosti introvertních dětí

A pro děti:

• Miriam Bos: Překvapení? Jen to ne!
• Helena Haraštová: Tohle jsem já

Čas na adaptaci

Nespěchejte. Introvertní dítě potřebuje více času, aby se v novém prostředí zorientovalo. Nabídněte mu různé aktivity, ale do ničeho ho nenuťte. Samo si vybere, až bude připravené.

Pracovat v malých skupinkách

Dopřejte mu prostor projevit se v bezpečném prostředí – při individuální činnosti, ve dvojici s citlivým parťákem nebo v malé skupince.

Netlačit na výkon

Introvertní dítě nemusí chtít recitovat před celou třídou nebo vystoupit na besídce. Nechte ho růst vlastním tempem. Povzbuzujte ho, aby dělalo malé krůčky.

Ukažte mu, jak přijmout strach z neznámého a naučit se s ním pracovat, aby jej nebrzdil v rozvoji:

Je normální mít strach. Je dobře, že jsi opatrný, když děláš něco nového. Na druhou stranu je (aktivita) velká zábava a byla by škoda se o to ochudit. Až budeš připravený, můžeme to zkusit. Jsem tady, abych ti pomohla, až to budeš potřebovat.

Načerpání energie

Po náročné činnosti může potřebovat samostatnou klidovou aktivitu nebo chvilku ticha v relaxačním koutku. Dopřejte mu tento odpočinek bez výčitek.
 
 
Introvertní děti možná nejsou vždycky vidět – ale to neznamená, že si nezaslouží vaši pozornost. Jejich silnou stránkou je empatie, bohatý vnitřní svět a soustředění. Dejte jim prostor být samy sebou a nechte se překvapit, co všechno dokážou.
 
 

2. 9. 2025 | Martina Zatloukalová